Rozcestník

• Střední vzdělávání v Česku
• Typy středních škol
• Přihlášky a přijímací zkoušky
• Zakončení studia
• Dodatečné vzdělání

Střední vzdělávání v Česku

Základní školy v Česku seznamují žáky se základy všeobecného vzdělání. Střední školy už rozvíjí znalosti studentů do většího detailu a připravují je na vysoké školy či budoucí zaměstnání.

Střední vzdělávání může probíhat na gymnáziích, středních odborných školách, středních odborných učilištích a na konzervatořích. V Česku není dosažení středního vzdělání podmínkou – do povinné školní docházky spadá pouze rok předškolního vzdělávání a následně 9 let na základní škole. 

Většina dětí pokračuje na střední školy přímo po dokončení školy základní, tedy když jim je okolo 16 let. Střední školu mohou studovat ale i dospělí, kteří se rozhodnou dosáhnout vyššího stupně vzdělání až roky po získání vzdělání základního, nebo ti, kteří chtějí rozšířit své kompetence v nějakém specifickém směru, v čemž jim mohou pomoci třeba odborná učiliště. 

Typy středních škol

Střední školy můžeme dělit dle mnoha hledisek. Například podle provozovatele se střední školy dělí na:

• Státní/veřejné školy – Zřizuje je nejčastěji kraj, případně stát, ministerstvo, obec či městský obvod.
• Soukromé školy – Zřizuje je soukromý subjekt.
• Církevní školy – Zřizuje je církev, v Česku jsou to zejména církevní gymnázia.

Dále můžeme školy dělit i podle zaměření či stupně nabízeného vzdělání:

• Gymnázia – Střední školy, které mohou být nějak specializované, ale především nabízejí všeobecné střední vzdělání a připravují žáky na vysokoškolské studium. Svou nevyhraněností umožňují, aby se žáci během studia sami rozhodli, jaké zaměření by je v budoucnu lákalo. Gymnázia jsou často veřejností vnímána jako výběrové školy, které kladou vysoké požadavky na vědomosti a snahu žáků. Studium na gymnáziu může být osmileté (žáci pokračují na gymnázium z pátých ročníků základních škol), šestileté (žáci přicházejí ze sedmých ročníků), nebo čtyřleté (po završení devítiletého studia na ZŠ). Na konci studia skládají žáci maturitní zkoušku. 
• Střední odborné školy (SOŠ) – Do této kategorie spadá celá řada institucí s nějakým odborným zaměřením, například obchodní akademie, lesnické školy, průmyslové a uměleckoprůmyslové školy, hotelové školy a mnoho dalších. SOŠ dávají žákům možnost získat všeobecné znalosti v předmětech základního kurikula, ale zároveň je připravují na budoucí povolání a učí je vědomostem i dovednostem v konkrétním sektoru. Studium může být zakončeno maturitní zkouškou, nebo závěrečnou zkouškou a získáním výučního listu. 
• Lycea – Lycea jsou někdy popisována jako střední cesta mezi gymnáziem a střední odbornou školou. Podobně jako gymnázia kladou důraz na všeobecné znalosti žáků, navíc však bývají zaměřená i nějakým odborným směrem, často technickým. Žáky připravují na další studium na vysoké škole a ukončené jsou maturitní zkouškou. 
• Střední odborná učiliště – Oproti jiným typům škol se učiliště méně zaměřují na všeobecný studijní základ, a naopak žáka detailněji připravují na výkon specifického povolání. Mohou být zaměřené například na kuchařské práce, zahradnictví či elektrotechniku, ale i malířství nebo sklářství. Učiliště jsou vhodná především pro manuálně zručné žáky, kteří však nemají velké studijní ambice a radši by brzy získávali zkušenosti na pracovním trhu. Studium na učilišti bývá zakončeno zkouškou a získáním výučního listu, některé školy ale nabízejí i možnost maturitní zkoušky. 
• Konzervatoře – Konzervatoře vzdělávají žáky v nevýtvarných uměleckých oborech, tedy například v hudbě, tanci a dramatickém umění. Součástí výuky jsou však i předměty všeobecného vzdělání a umělecky-pedagogická příprava. Studium na konzervatoři je obvykle šestileté (u tanečních oborů osmileté), přičemž po čtyřech (v případě osmiletého studia po osmi) letech mohou žáci skládat maturitní zkoušku. Ta je na některých školách povinná, na jiných pouze dobrovolná. Místo maturity v tom případě žáci skládají závěrečné komisionální zkoušky z českého jazyka a literatury a dějin oboru. Celé studium je zakončeno absolutoriem, po kterém studentizískávají titul „diplomovaný specialista“ (DiS.), podobně jako po studiu na vyšších odborných školách.

Přihlášky a přijímací zkoušky

Abyste mohli studovat na střední škole, musíte za sebou mít povinnou školní docházku a úspěšně zvládnout studium základní. Zájemci o studium na SŠ musí podat oficiální přihlášku vytvořenou Centrem pro zjišťování výsledků vzdělávání (neboli Cermat či CZVV) a předat jí cílové škole poštou, osobně či elektronicky na kontaktním místě veřejné správy. 

Uchazeč o vzdělávání v oboru s maturitní zkouškou může pro 1. kolo přijímacího řízení podat přihlášku až na dvě střední školy nebo dva maturitní obory. Krom toho může podat také až dvě přihlášky do oborů s talentovou zkouškou. Dohromady tak můžou podat maximálně 4 přihlášky, a to nejpozději do začátku března, v případě oborů s talentovou zkouškou do konce listopadu. Tiskopisy různých typů přihlášek i návod na jejich vyplnění najdete na stránkách Cermatu. 

Přijímací zkoušky mohou mít několik kol. V prvním kole musí studenti, kteří se chystají na studijní obory ukončené maturitní zkouškou, skládat státní přijímací zkoušky z češtiny a matematiky připravené Cermatem. První kola státních přijímacích zkoušek se většinou konají v dubnu, náhradní termíny pak v květnu. Pokud si děti vybraly studium konzervatoře, musí plnit „jen“ talentové přijímací zkoušky, které se většinou konají během ledna či února. U sportovních gymnázií pak děti čeká jak jednotná přijímací zkouška, tak i talentová zkouška. Školy mohou během přijímacího procesu zohlednit i další kritéria, jako je například známkový průměr z posledních několika vysvědčení. 

České školy momentálně ukrajinským uchazečům o studium nabízejí možnost přizpůsobené příjímací zkoušky. Dostatečnou znalost češtiny mají školy testovat pomocí osobního pohovoru místo písemných testů. Všichni cizinci, kteří získali předchozí vzdělání výhradně mimo území ČR, mají právo o úplné prominutí přijímacích zkoušek z češtiny. Zkoušku z matematiky ukrajinští žáci skládají, ale mohou zažádat o zadání v ukrajinském jazyce. 

Když mají žáci za sebou přijímací řízení, ředitel vybere přijaté uchazeče a informuje je nebo jejich rodiče. Nepřijatí uchazeči mají právo odvolat se proti rozhodnutí, a to nejpozději do 3 dnů od jeho doručení. Někteří žáci se totiž dostanou na více škol, a nakonec si musí zvolit jen jednu z nich, čímž uvolní své místo nepřijatým uchazečům. 

Zakončení studia 

Střední školu studenti vždy zakončují závěrečnou zkouškou, mohou však dosáhnout různých úrovní středního vzdělání dle typu závěrečné zkoušky. Absolventi tak získávají buď:

Střední vzdělání

• Studenti ho získají po roce či dvou letech středního vzdělávání.
• Podmínkou je splnění závěrečné zkoušky.
• Absolventi nezískávají žádný oficiální certifikát (jako je například maturita či výuční list), jen závěrečné vysvědčení.
• Typické je pro obory praktických škol či pro studenty bez dalších studijních aspirací.

Střední vzdělání s výučním listem

• Získávají je žáci po 2 či 3 letech středního vzdělávání.
• Typické je na středních odborných učilištích či odborných školách.
• Studenti mohou po získání výučního listu studium ukončit, nebo v něm pokračovat a splnit i maturitní zkoušku.

Střední vzdělání s maturitní zkouškou

• Získávají ho žáci po úspěšném ukončení vzdělávacích programů šestiletého nebo osmiletého gymnázia, po 4 letech denní formy vzdělávání, po 2 letech nástavbového denního vzdělávání, nebo po absolvování vzdělávacího programu zkráceného studia.
• Maturita umožňuje absolventům, aby po studiu středních škol pokračovali na školy vysoké.

Vyšší odborné vzdělání

• Získávají je studenti konzervatoře a vyšších odborných škol (které však nespadají do středoškolského, ale vysokoškolského systému).
• Podmínkou je splnění absolutoria.

Jak probíhají závěrečné zkoušky? Maturitní zkouška se skládá ze státní (společné) a profilové části.

Maturitní zkoušky studenti skládají v několika fázích a termíny plnění se každý rok mírně mění. Didaktické testy žáci většinou skládají v první polovině května, zatímco ústní zkoušení probíhá ke konci května a na začátku června. 

Co se týče závěrečných zkoušek k získání výučního listu na středních odborných školách a učilištích, skládají se z písemné zkoušky, praktické zkoušky z odborného výcviku a ústní zkoušky. Absolutorium na konzervatoři zase obsahuje zkoušku z cizího jazyka, teoretickou zkoušku z předmětů stanovených rámcovým vzdělávacím programem, absolventskou práci a její obhajobu, absolventský výkon z jednoho nebo dvou hlavních oborů, popřípadě zkoušku z umělecko-pedagogické přípravy. Na rozdíl od maturit se podoba zkoušek na odborných školách, učilištích i konzervatořích může výrazně lišit napříč institucemi dle jejich zaměření a specifik školního vzdělávacího programu.

Dodatečné vzdělání

Někteří lidé dosáhnou určité úrovně středního vzdělání, ale následně chtějí získat i další kvalifikaci či stupeň vzdělání. Takové rozhodnutí mohou udělat hned po dokončení studia, ale i později v dospělosti. Zájemci si mohou vybrat ze 3 typů studia:

1. Nástavbové studium je určeno těm, kteří získali výuční list, ale chtějí si doplnit střední vzdělání s maturitní zkouškou. Studium trvá dva roky.
2. Zkrácené studium pro získání středního vzdělání s výučním listem je určené absolventům s maturitní zkouškou či výučním listem, kteří chtějí získat další kvalifikaci. Trvá jeden až dva roky.
3. Zkrácené studium pro získání středního vzdělání s maturitní zkouškou je určené absolventům oborů s maturitní zkouškou, kteří chtějí získat další kvalifikaci. Trvá jeden až dva roky.