Jak vypadá předškolní vzdělávání v České republice?

Přicestovali jste do Česka a hledáte místo, kde by vaše dítě mohlo rozvíjet svá přátelství, učební návyky a jazykové dovednosti? Potřebujete pracovat a hledáte instituci, která by se mezitím o vaše dítě postarala? Nebo se jen chcete dozvědět víc o systému předškolního vzdělávání v České republice? Zjistěte více o mateřských školách v Česku i o některých možných alternativách.

Základní informace o českých mateřských školách

V České republice mohou děti navštěvovat mateřskou školu od dvou let, aby se socializovaly a vytvořily si vztah k učení již v raném věku. Do školky pak mohou docházet až do svého nástupu na základní školu, tedy zpravidla do šesti či sedmi let. Věkové uspořádání dětí záleží na jednotlivých institucích: zatímco některé školky dělí děti do tříd podle věku, jiné mají třídy věkově smíšené. Školní rok začíná 1. září a trvá do 30. června, během letních prázdnin některé školky nabízejí své služby v omezeném režimu.

Od roku 2017 se jeden rok předškolního vzdělávání počítá mezi 10 let povinné školní docházky v ČR. V souladu s tím je pro děti zaručen zápis do předškolního zařízení jeden rok před nástupem do základní školy. Stejné pravidlo platí i pro imigranty, kteří plánují zůstat v Česku déle než 90 dní. Je ale pochopitelné, že děti ukrajinských uprchlíků budou potřebovat nějaký čas na adaptaci, takže s nástupem do školky není třeba spěchat.

Typy českých školek

České mateřské školy lze podle jejich zřizovatelů dělit na veřejné a soukromé. Veřejné mateřské školy jsou zřizovány státy, obcemi nebo kraji. Požadují pouze malé školné a rok před nástupem do základní školy jsou pro děti zdarma, platí se pouze stravné. Soukromé školy jsou naopak zřizovány církevními právnickými osobami nebo jinými právnickými osobami a jejich školné je vyšší než u veřejných školek. Vzhledem k nesnadné životní situaci budou mít lidé, kteří uprchli před konfliktem na Ukrajině, možná příležitost nechat si školné snížit (nebo případně úplně zrušit), situace se ale pravděpodobně bude na každé škole lišit.

Mateřské školy lze dělit i podle jejich specializace. Podívejte se na pár příkladů.

  • Lesní školka – děti tráví většinu času venku, bez ohledu na počasí
  • Církevní školka – může do každodenních činností začleňovat náboženství
  • Mateřské školy Montessori, Dalton, Walforf, Začít spolu – vzájemně podobné alternativní organizace, často kladou důraz na samostatnost a autonomii dítěte, umožňují dětem, aby si samy volily pravidla a preferované aktivity atd.
  • Dvojjazyčné školky – mohou být skvělé pro cizince, učitelé i děti mluví více jazyky

Hrát si venku, nebo vevnitř? Většina školek dětem umožňuje obojí.

Jak vypadá typický den v české školce

Většina českých školek otvírá mezi půl sedmou až osmou hodinou ranní a o malé žáčky se stará až do pozdních odpoledních hodin. Program různých školek se často liší dle jejich specializace – v lesní školce budou děti většinu dne venku, ve školce Montessori zase mají často volnější program a náplň dne si žáčci částečně vymýšlejí sami (samozřejmě jen pokud chtějí a za dozoru pedagogů). Všechny instituce ale mají podobný cíl – naučit děti novým dovednostem, zabavit je, rozvíjet jejich vědomosti i socializační schopnosti. V současné nejisté situaci dává školka dětem také jistý režim, který jim může pomoci adaptovat se v nové zemi a neznámém prostředí. Jak tedy může vypadat typický den v české školce?

6:30–8:15

Děti se schází ve školce, hrají individuální hry, vítají se a čekají na své kamarády.

8:15

Když dorazí všichni žáčci, děti provedou ranní rituály (vítání se s učiteli/učitelkami, mytí rukou) a následuje svačina, kterou často tvoří pomazánky s pečivem a ovoce či zelenina. 

9:00

Následuje společný program, který trvá až do oběda. Děti při něm mohou trávit čas ve školce, pokud je ale pěkně, často si hrají venku. Součástí programu jsou kolektivní hry, tvoření, malování a kreslení, vyprávění si o daném tématu, sportovní aktivity atd. Pokud jsou děti venku, před odchodem a po návratu se převlékají do oblečení, které jim připravili rodiče.

12:00

Děti si společně myjí ruce a následuje oběd, který často tvoří polévka, hlavní jídlo a dezert. Při jídle se žáčci učí stolovacím návykům, jako je pití ze sklenice a hrnečku či držení příboru.

12:45

Po obědě následuje polední pauza. Ty děti, které po jídle odcházejí, si mohou při čekání na rodiče kreslit nebo se zabavit jinou klidovou hrou. Mladší děti, které ve školce zůstávají, se většinou převlečou do pyžam a odpočívají při pohádce či relaxační hudbě. Starší děti, které brzy nastoupí na základní školu, se v některých školkách po obědě připravují na školní vzdělávání. Cvičí například základy psaní a jemnou motoriku. 

14:30

Poobědový šlofík končí a následuje odpolední svačina, která se složením podobá té ranní. Po svačině si děti mohou hrát a učit se novým věcem, oproti dopoledním aktivitám jsou ale ty odpolední často individuálnější a méně organizované. Spousta dětí totiž už čeká, až je vyzvednou rodiče, a každou chvíli někteří žáčci odcházejí s doprovodem domů.

17:00

Rodiče si vyzvedávají poslední děti a školka zavírá.

Jak dítě připravit na nástup

Chystáte se do školky a nejste si jistí, co vše by vaše dítě mělo před nástupem zvládat? Každá školka má vlastní seznam požadavků, na začátek ale často postačí, když dítě bude mít základní komunikační schopnosti a dokáže reagovat na vlastní jméno, porozumět jednoduchým pokynům či se ozvat v případě, že potřebuje na záchod. Tady je dalších pár dovedností, které můžete potrénovat:

  • Pozdravit
  • Poděkovat
  • Používat lžíci a hrnek
  • Obout se a vyzout
  • Poznat své oblečení (často se doporučuje dětem oblečení do školky podepsat)
  • Převléct se
  • Chodit po schodech
  • Smrkat
  • Mýt si ruce
  • Čistit si zoubky
  • Používat WC

Pokud ale vaše dítě některé z těchto aktivit zatím neovládá, nevadí. Ve školce se je jistě bude mít šanci naučit a děti si navíc mohou jít vzájemně příkladem, čímž se často jejich rozvoj urychluje. Školky také často spolupracují s odborníky z pedagogicko-psychologických poraden, logopedických center a dalších institucí – pokud se tedy budete potýkat s nějakým individuálním problémem, je pravděpodobné, že vám školka může pomoci s jeho řešením.


Zároveň je zcela stěžejní s dětmi o nástupu do školky mluvit. Ujistěte je, že se jim ve školce nic nestane, i když je v pořádku bát se nových věcí. Že to společně zvládnete a každý den si je ve školce přece brzy vyzvednete. A že je v pořádku říct si o pomoc, když ji potřebují. Zároveň s dětmi můžete mluvit o přínosech, které jim školka nabízí – mohou si v ní najít skvělé přátele, naučit se novým dovednostem, hrát si s oblíbenou hračkou a osvojit si český jazyk.  

Školky v dětech rozvíjí sociální schopnosti, logické uvažování i kreativitu.

Jak najít školku

Hledat můžete online, například zde. Pokud je to možné, využijte také „Dne otevřených dveří“ – akce, při které školky otevírají své brány všem zájemcům. Uvidíte tak prostředí, do kterého své dítě možná svěříte, setkáte se s učiteli a můžete se zeptat na jakékoli doplňující otázky. Na stránkách jednotlivých institucí či během dnů otevřených dveří můžete také zjistit, jaké dokumenty budete potřebovat pro zápis. Požadavky se totiž mohou napříč školkami lišit.

Současná situace

Některé mateřské školy, zejména pražské a středočeské, se bohužel již delší dobu potýkají s kapacitním nedostatkem. Bývalý český ministr školství Petr Gazdík vyjádřil své obavy ohledně situace v Praze a doporučil ukrajinským uprchlíkům, aby se, pokud možno, pokusili svůj nový život vybudovat v městech vzdálenějších od hlavního města.

I když by bylo ideální, aby se všechny děti vešly do stávajících institucí, je pravděpodobné, že to kapacity českých školek neumožní. Některé školky se navíc budou muset nejprve postarat o české občany, a teprve potom přijímat ukrajinské uprchlíky. Pokud však máte potíže s hledáním školky, nepanikařte – existují i další alternativy.

Alternativy

Různá města, vesnice a organizace se momentálně snaží ukrajinským uprchlíkům pomoci službami, které by jim usnadnily adaptaci na nové prostředí. Ještě před krizí mohly děti navštěvovat takzvané dětské skupiny, které nabízejí služby podobné školkám. Dětské skupiny však nemusí splňovat tak přísné podmínky jako mateřské školy, jejich hlavním účelem není vzdělávat, ale pomáhat rodičům skloubit práci s péčí o děti a přijímají děti již od jednoho roku.

V současné době vznikají také adaptační skupiny, které by měly pomoci ukrajinským dětem a matkám seznámit se s dalšími uprchlíky i českými občany a najít si místo v nové komunitě. Než najdete školku, můžete vyzkoušet i paní na hlídání – zkuste ji najít třeba zde. Hledat navíc můžete i mezi ostatními uprchlíky. Nemusíte tak řešit jazykovou bariéru, a navíc můžete pomoci dalšímu člověku, který potřebuje práci.

Užitečné odkazy 

Scio vytvořilo projekt Schola.cz. Ten nabízí databázi škol a školek, které přijímají ukrajinské uprchlíky. Stránka může také ukrajinským rodičům pomoci komunikovat se školami.

Aplikace, která by měla ukrajinským uprchlíkům pomoci poznat své okolí a najít některá důležitá místa – včetně blízkých školek.

Několik základních informací a dokumentů, které mohou využít rodiče i školy.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy o předškolním vzdělávání.

Databáze lidí na hlídání ve vašem okolí.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy odpovídá na některé z nejčastějších dotazů týkajících se předškolního vzdělávání (dostupné pouze v češtině).

Další články

Chybí vám tu něco?

Napište nám, jaká témata by vás zajímala.