Rozcestník
- Povinná školní docházka a struktura základního vzdělávání
- Zápis do základní školy
- Školní rok
- Známkování na českých školách
- Den na české škole
- Typy základních škol
- Informace pro uprchlíky
Povinná školní docházka a struktura základního vzdělávání
Děti musí základní školy navštěvovat povinně a na bezplatné základní vzdělávání mají ze zákona nárok. Povinná školní docházka v Česku trvá celkem 10 let a děti ji začínají alespoň jedním rokem stráveným v mateřské škole.
Zajímá vás, jak to chodí v českých školkách?
Přečtěte si další článek.
Poté nastupují na školu základní, která se dělí na dva stupně. Primární úroveň, tedy první stupeň, trvá od prvního do pátého ročníku studia. Následující čtyři roky pak děti studují na druhém (nižším sekundárním) stupni. Na základní škole některé děti zůstávají celých 9 let, jiné mohou v 6. či 8. ročníku po splnění přijímacích zkoušek přestoupit na víceletá gymnázia či konzervatoře.
Povinnou školní docházku obvykle plní děti ve věku od 5 do 15 let, existují však i výjimky. Pokud je například žák nadprůměrně nadaný, může po splnění rozdílových zkoušek přestoupit do vyššího ročníku dříve než jeho spolužáci. K podobným přestupům však dochází spíš zřídka a děti mohou i negativně ovlivnit – vytrhnou je z kolektivu, případně naruší postupný systém učení.
Může se také stát, že se dítěti ve škole nedaří, a proto musí opakovat ročník. Základní škola však může děti vzdělávat jen do dovršení plnoletosti. Pokud žák dosáhne 18 let před nástupem do deváté třídy, musí ze školy odejít bez dokončeného základního vzdělání.
Když se žákům podaří základní školu úspěšně dokončit, mohou dále pokračovat na střední školy, gymnázia, konzervatoře, střední odborné školy a učiliště.
Zápis do základní školy
Do základní školy mohou nastoupit dostatečně mentálně i fyzicky vyspělé děti, kterým 1. září daného školního roku bude alespoň 6 let. Nakolik jsou děti připravené na nástup, určuje zápis, který testuje jejich dovednosti. Děti při něm vedou krátký rozhovor s přijímací komisí, recitují, zpívají a kreslí či vybarvují obrázky.
Co by měl uchazeč umět před nástupem na základní školu?
– Znát své jméno i jména svých rodičů
– Vést jednoduchou konverzaci
– Správně vyslovovat jednotlivé hlásky
– Soustředit se na zadaný úkol
– Samostatně se obléknout a obout
– Stříhat nůžkami a kreslit jednoduché obrázky
– Znát základní barvy a tvary
Pokud však vaše dítě zápisem na první pokus neprojde, nebojte se – o možnost studovat nepřijde. V případě, že je dítě na základní školu zatím nedostatečně připravené, může nadále navštěvovat mateřskou školu či přípravnou třídu, ve které se učí potřebným dovednostem. Po zápise mají rodiče také právo oficiálně zažádat ředitele školy o odklad nástupu, jejich žádost by však měl schválit i lékař dítěte a školské poradenské pracoviště.
Zápisy prvňáčků se letos pro české děti konají v dubnu, pro ukrajinské děti pak mezi 1. červnem a 15. červencem. Lze sice očekávat, že podmínky přijetí budou pro ukrajinské uprchlíky pravděpodobně mírnější, zatím však není zcela jisté, do jaké míry.
Školní rok
Školní rok trvá od začátku září do konce června a dělí se na dvě pětiměsíční pololetí. Po školním roce následují prázdniny, které trvají celý červenec a srpen. Děti mají navíc i kratší prázdniny v průběhu roku, jejichž termín se často v jednotlivých regionech liší. Stejně jako většina rodičů, i děti mají volno během státních svátků.
Prázdniny
Podzimní prázdniny – konec října
Vánoční prázdniny – přibližně 23. prosince – 2. ledna
Pololetní prázdniny – jeden den na konci ledna či začátku února
Jarní prázdniny – týden v únoru či březnu
Velikonoční prázdniny – od Zeleného čtvrtka do Velikonočního pondělí
Státní svátky
Den české státnosti
28.9.
Den vzniku samostatného československého státu
28.10.
Den boje za svobodu a demokracii
17.11.
Svátek práce
1.5.
Den vítězství
8.5.
Zjistěte, jaké další státní svátky se slaví v Česku.
Známkování na českých školách
Ve většině škol dostávají děti známky od 1 do 5, přičemž 1 označuje výkon nejlepší a 5 nejhorší. Všechny známky mají také své slovní ekvivalenty, které se používají především na druhém stupni. Některé školy klasické známky nepoužívají a hodnotí děti jiným způsobem – například slovním hodnocením, ve kterém popíšou, co se žákovi povedlo a co nikoli.
Slovní označení pro známky
1 – výborně
2 – chvalitebně
3 – dobře
4 – dostatečně
5 – nedostatečně
Známky děti dostávají nejen za testy, ale i za skupinové aktivity, referáty, domácí úkoly či práci v hodině. Na konci pololetí pak obdrží vysvědčení, ve kterém jsou hodnoceny z každého předmětu celkovou známkou. Ta může být průměrem známek získaných v průběhu daného pololetí, ale i odrazem žákova chování či snaživosti.
Co dělat, když vaše dítě dostane na vysvědčení „pětku“? Po obdržení vysvědčení se můžete do tří pracovních dnů proti známce odvolat, poté už je neměnná. V prvním pololetí je takové hodnocení varovným signálem pro děti i rodiče, ve druhém pololetí už znamená, že musí žák konat opravnou zkoušku. Pokud ani u té neuspěje, musí opakovat ročník, což je však možné jen jednou na prvním stupni a jednou na druhém. Poté už žák i v případě hodnocení známkou 5 „postupuje věkem“ a ve vyšším ročníku se učí předchozí učivo.
Rodiče se o známkách svých dětí často dozvídají skrze internetové portály dané školy, nebo skrze známkové notesy a žákovské knihy, tedy drobné sešity, do kterých mohou učitelé vpisovat známky i poznámky.
Stručný přehled známek obdrží rodiče i na třídních schůzkách. Ty se konají několikrát ročně a rodiče se zde mohou setkat s třídní učitelkou či učitelem svých dětí, který má krom výuky žáků i přehled o jejich chování a docházce. Během třídních schůzek mohou rodiče navštívit také jednotlivé pedagogy a řešit s nimi výsledky daných předmětů či individuální potíže svých ratolestí. V případě potřeby většina škol rodičům umožňuje domluvit si s pedagogy konzultace i mimo třídní schůzky.
Den na české škole
Jelikož děti do škol dochází od 6 do 15 let, jejich běžný denní režim se v různých fázích studia výrazně liší.Žáci navštěvují školu od pondělí do pátku a účastní se výuky dle předem stanoveného rozvrhu. Vyučovací hodiny většinou trvají 45 minut a prokládají je přestávky o délce 5–20 minut. Vyučování převážně začíná v 8:00 a může trvat až do pozdních odpoledních hodin. Na prvním stupni však děti mohou končit už okolo oběda.
Děti se ve škole učí různé předměty, jejich kompletní seznam se ale může na různých institucích lišit. Tady jsou disciplíny, se kterými se vaše děti na základní škole mohou setkat.
Český jazyk
Děti se zde učí číst a psát, věnují se gramatice i literatuře.
Cizí jazyk
Výuka cizího jazyka začíná většinou ve třetí třídě či dříve, nejčastěji jde o angličtinu. Na druhém stupni pak přibývá druhý cizí jazyk.
Matematika
Děti se učí počítat a logicky řešit matematické problémy.
Informační technologie
Děti se seznamují s technologiemi a učí se zacházet s počítačem.
Prvouka
Žáci prvního stupně se zde dovídají základní informace o společnosti i přírodě.
Přírodověda / přírodopis / biologie
Prohlubuje znalosti dětí o přírodě, živočiších i lidském těle.
Vlastivěda
Prvostupňoví žáčci si zde osvojují základní látku z oblasti zeměpisu a dějepisu.
Hudební výchova
Děti se učí zpívat, porozumět hudbě a hrát na jednoduché nástroje.
Výtvarná výchova
Děti se učí interpretovat a tvořit výtvarná díla.
Tělesná výchova
Děti si zkoušejí různé sporty a rozvíjejí své pohybové dovednosti.
Pracovní činnosti
Předmět dětem předává praktické dovednosti do života, od vaření až po jednoduché domácí práce.
Dějepis
Děti poznávají českou i světovou historii.
Občanská výuka / Základy společenských věd
Děti získávají přehled o společnosti i humanitních vědách.
Fyzika
Předmět pomáhá dětem porozumět zákonitostem přírodních jevů.
Chemie
Žáci se učí porozumět prvkům, jejich složení i chování.
Zeměpis
Děti rozvíjejí své znalosti světa, Česka, ale i vesmíru a přírody.
Základní školy mohou dále nabízet i speciální předměty nad rámec těch jmenovaných, například další jazyky, finanční gramotnost či dramatickou a mediální výchovu. Jednotlivé předměty učí pedagogové specifického zaměření, s nejmladšími žáčky pak základní látku k jednotlivým předmětům rozebírá třídní učitel či učitelka.
Výukové materiály, mezi něž patří například učebnice, zpravidla propůjčuje prvostupňovým žákům škola. Rodiče však musí svým dětem dokoupit další pomůcky, třeba sešity, výtvarné potřeby, penály a další. Seznam potřebných pomůcek rodičům poskytuje škola či jednotliví učitelé.
Po výuce odcházejí děti na oběd. Mnoho škol má ve svém areálu či v blízkém okolí jídelny, kde děti i učitelé obědvají. Jídlo musí rodiče dětem předem zaplatit, v porovnání s restauracemi či domácím vařením jsou zde ceny zpravidla výrazně nižší. Na některých školách najdete i bufety či bistra, kde si děti mohou koupit svačinu. Po obědě někdy následují ještě další vyučovací hodiny, žáci jim často říkají „odpoledky“.
Mnoho dětí ve škole zůstává i po skončení výuky. Rodiče mladších žáčků mohou své ratolesti přihlásit do školní družiny, která dětem zajišťuje zázemí, dozor i zájmové aktivity a pro rodiče je většinou finančně dostupná. Žáci druhého stupně po vyučování často tráví čas ve školním klubu, pokud daná škola tuto možnost poskytuje. Školní družiny, kluby ale i samotná škola mohou navíc žákům nabízet i různé zájmové kroužky, kde se děti rozvíjí ve vybraných dovednostech.
Hledáte pro své děti zábavné mimoškolní aktivity? Máme pár tipů.
Typy základních škol
Každé dítě má dle bydliště stanovenou takzvanou spádovou školu. Ta musí dětem z příslušné spádové oblasti umožnit získat základní vzdělání. Pokud nejsou její kapacity naplněny, škola může přijímat i děti ze vzdálenějších oblastí. V Česku najdete hned několik typů základních škol – tady jsou některé z nich.
Veřejné základní školy
K tomuto typu škol se vztahuje většina výše uvedených informací. Státní základní školy jsou totiž v Česku nejběžnější a nejnavštěvovanější. Spravují je obce, stejně jako mateřské školy. Děti mají ze zákona nárok je navštěvovat zdarma. Mezi veřejné základní školy patří také malotřídní základní školy (takzvané malotřídky), které najdete především v menších městech a na vesnicích. Děti různého věku v nich společně navštěvují jednu třídu, ve které si po skupinkách osvojují učivo prvního stupně, a poté nastupují na druhý stupeň do jiných škol.
Alternativní základní školy
K alternativním školám řadíme širokou škálu institucí, mezi nimi například Scio školy, Waldorfské, Daltonské či Montessori školy a další. Tyto typy škol se mezi sebou vzájemně liší, často se však orientují na projektové pojetí výuky, k žákům mají individuálnější přístup a volí neobvyklé uspořádání tříd i hodnocení. Typem alternativních škol jsou i základní školy cizojazyčné či bilingvní, ve kterých se děti krom češtiny odmalička učí i cizím jazykům, většinou napříč různými předměty. Alternativní školy v Česku jsou soukromé, aby však mohly vzdělávat žáky, musí být schválené Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. V Česku alternativní základní školy navštěvuje výrazně méně dětí než v zahraničí.
Domácí vzdělávání
Rodiče mají také nárok své dítě vzdělávat částečně či úplně doma. Tento způsob výuky začal být populární hlavně během pandemie. Rodiče musí o domácí vzdělávání požádat ředitele své spádové či vybrané školy a získat potvrzení od psychologicko-pedagogické poradny. Možnost úplného či částečného domácího vzdělávání však dovolují jen vybrané instituce. Aby mohli rodiče či zákonní zástupci své dítě vzdělávat, musí mít alespoň maturitu, v případě druhého stupně pak dokonce vysokoškolský titul. Základní škola má povinnost žáka pravidelně kontrolovat a informovat ředitele, zda se domácí vzdělávání jeví jako dostatečné. V opačném případě by dítě mělo začít navštěvovat školu a účastnit se běžné výuky ve třídě.
Speciální školy
Speciální základní školy jsou určené pro žáky s těžkým mentálním, tělesným, sluchovým či zrakovým hendikepem a závažnými poruchami učení či vadami řeči. Od běžných základních škol se liší formou vzdělávání i obsahem výuky. Zda je žák vhodným kandidátem pro tento typ škol, určuje především lékař a psychologicko-pedagogická poradna společně se zákonným zástupcem žáka. Služby speciálních škol využívají především rodiče dětí, které ani za pomoci asistentky pedagoga a jiných podpůrných opatření nestačí na výuku v běžných základních školách.
Informace pro uprchlíky
Také děti rodičů, kteří mají jinou národnost než českou, mají právo na rovný přístup k základnímu vzdělání.
18 743 – Tolik ukrajinských dětí se v roce 2022 zapsalo do českých základních škol.
51 220 – Tolik je nyní v Česku registrováno ukrajinských žáků základních škol.
Zdroj: Seznam Zprávy, 2022.
Děti uprchlíků by měly základní školu začít navštěvovat 90 dní ode dne poskytnutí dočasné ochrany. Pro všechny děti z Ukrajiny po nástupu platí, že neomluvená absence trvající po dobu 15 dní je důvodem k vyřazení žáka ze školní evidence.
Momentálně nemají školy jednotné instrukce, jak přesně s ukrajinskými dětmi pracovat, a situace se tedy v každé instituci trochu liší. Některé školy ukrajinským dětem vyčlenily samostatnou třídu, zpravidla se však snaží uprchlíky co nejdříve integrovat mezi české žáky. Existují také adaptační skupiny, ve kterých se děti připravují na nástup do školy a učí se česky. Většina základních škol má pak speciální předmět s názvem „Čeština pro cizince“, kam žáci mohou docházet nad rámec výuky, nebo místo některých jiných předmětů.
Školám je nyní doporučeno upřednostnit zařazení nového žáka do třídy dle věku a případné nedostatky ve vědomostech řešit individuálně s dětmi a jejich rodiči. Výjimku tvoří žáci ve věku 14–15 let, které je z důvodu nadcházejících zkoušek na střední školy vhodné zařadit o ročník níže. Školy by také měly u nově zapsaných ukrajinských žáků dočasně nahradit známky slovním hodnocením, ve kterém by kromě celkových výsledků z testů či úkolů zohlednily například i snaživost a osobní pokrok.
Pro ukrajinské rodiče žijící v Česku vzniklo několik užitečných portálů, které jim pomohou najít vhodnou školu. Mezi ně se řadí i stránka Shkola.cz, která rodičům přináší přehled volných míst na českých školách a asistuje jim i při komunikaci s jednotlivými institucemi.
Pro jednání se školou si rodiče také mohou zažádat o bezplatné služby tlumočníka. Toho většinou zajišťují školy ve spolupráci s Národním pedagogickým institutem. Existují i specializovaní tlumočníci pro neslyšící uprchlíky.
Ukrajinští rodiče žijící v Praze mohou o pomoc požádat v Centru následné pomoci uprchlíkům z Ukrajiny (CNPUU) ve Vysočanech. Centrum se specializuje na pomoc uprchlíkům, kteří již mají vyřízené potřebné dokumenty a nyní řeší problémy s bydlením, lékařskou péčí, nebo hledají školu pro své dítě.
Hledáte další užitečné odkazy, informace o českém školství i dalších oblastech? Podívejte se do našeho rozcestníku.
