Nový rok
1. leden

Ozdobit vánoční stromeček, zaplnit stůl mnoha pokrmy a o půlnoci si připít si šampaňským – to vše patří k oslavám Nového roku na Ukrajině. Jednu z nejdůležitějších ukrajinských tradic odpradávna reprezentuje zpěv schedrivky. Děti chodí samy nebo ve skupinách od domu k domu, zpívají symbolické písně nebo čtou básničky a svým posluchačům tak přejí štěstí a zdraví. Za odměnu pak dostávají sušenky, sladkosti nebo drobné peníze. V roce 2023 připadl 1. leden na neděli.

Vánoce
7. leden

Vánoce se na Ukrajině obvykle slaví 7. ledna podle juliánského kalendáře, někteří lidé je ale mohou slavit 25. prosince dle gregoriánského kalendáře. Slavnost začíná 6. ledna takzvaným Svatým večerem – rodiny se scházejí u slavnostní tabule, kterou by mělo tvořit 12 postních pokrmů. Ráno 7. ledna začíná větou „Kristus se narodil!“, na kterou se obvykle odpovídá: „Chvalte ho!“. Státní svátek a pracovní klid tudíž připadá na 7. ledna. Více o vánočních oslavách a ukrajinských tradicích si můžete přečíst zde.

Mezinárodní den žen
8. březen

8. března 1917 v Petrohradě začala zase stávka dělníků tkalcovských továren požadujících „chléb a mír“, která přerostla v revoluci. V roce 1975 vyhlásilo Valné shromáždění OSN 8. březen jako den oslav úspěchů žen ve všech životních sférách a protestu proti nerovnosti. Někteří obyvatelé Ukrajiny považují 8. březen za dědictví sovětských časů, většina Ukrajinců ale tento svátek slaví. Ženy v tento den dostávají květiny a dárky doma i v práci a prodej květinářství se pravidelně zdvojnásobí, nebo dokonce ztrojnásobí.

Velikonoce
Duben

Velikonoce se na Ukrajině, stejně jako v Česku, neslaví každý rok ve stejný termín. Datum oslav se počítá podle lunárního kalendáře a svátek tak může připadnout na období od 4. dubna do 8. května. V roce 2023 se budou Velikonoce na Ukrajině slavit 16. dubna, na tento den by tak za normálních okolností připadalo  pracovní volno. Příprava na velikonoční den však začíná celých sedm týdnů předem, a to takzvaným Velkým půstem. Jedná se o jeden z nejdelších půstů křesťanů, během kterého se lidé většinou zdržují potravin živočišného původu. Velký půst v roce 2023 potrvá od 27. února do 15. dubna. O Velikonocích peče mnoho ukrajinských domácností Pasku dle vlastního rodinného receptu, kterou pak spolu s pysankami berou věřící do kostela k posvěcení. Stejně jako o Vánocích existuje na Ukrajině tradiční velikonoční pozdrav „Kristus vstal!“, na který je třeba odpovědět: „Vpravdě vstal z mrtvých!“.

Svátek práce
1. květen

V roce 1888 byl 1. květen vyhlášen Dnem národního boje za práva pracujících. Následujícího roku vybral Mezinárodní kongres dělnických stran 1. květen k uspořádání mezinárodní demonstrace, ke které se v roce 1890 připojila i řada evropských států. Akce se konala také ve Lvově. Vzhledem k tomu, že na Ukrajině je 1. květen dnem volna, Ukrajinci okolo něj často plánují květnovou dovolenou. Většinou ji tráví s rodinami, pořádají pikniky pod širým nebem nebo cestují po zemi.

Den vítězství nad nacismem ve druhé světové válce
9. květen

Od roku 2016 se na Ukrajině slaví Den vítězství nad nacismem ve druhé světové válce. Přijetím zákonů o dekomunizaci nahradil tento svátek Den vítězství, který se slavil v SSSR a poté na Ukrajině až do roku 2015. Oficiálním znakem oslav Dne vítězství nad nacismem se stal květ červeného máku – celosvětově uznávaný symbol připomínající druhou světovou válku.

Trojiční neděle
Červen

Jeden z hlavních pravoslavných svátků, který symbolizuje Boží trojici. Ježíš Kristus předpověděl, že Duch svatý sestoupí na Zemi. Tato událost potvrdila věřícím existenci tří osob jednoho Boha – Otce, Syna a Ducha svatého. Termín Trojiční neděle se odvíjí od Velikonoc – věřící od nich musí vždy odpočítat 50 dní, aby zjistili, na který den svátek připadá. V roce 2023 budou Ukrajinci slavit Trojiční neděli 4. června.

Den ústavy Ukrajiny
28. červen

28. června 1996 uzákonili poslanci Nejvyšší rady ústavu Ukrajiny. Stalo se tak pátý rok po vyhlášení ukrajinské nezávislosti. Ústava definovala silnou prezidentskou moc, zaručovala práva soukromého vlastnictví, schválila nové státní symboly i status ukrajinštiny jako jediného státního jazyka a uznala Krym jako autonomní republiku v rámci Ukrajiny. 28. června mají Ukrajinici obvykle volno.

Den ukrajinské státnosti
28. červenec

Nejvyšší rada Ukrajiny loni přijala zákon, kterým se ustanovil Den státnosti Ukrajiny na 28. červenec. Jedná se o nový státní svátek, který se slaví v den křtu Kyjevské Rusi – Ukrajiny. Svátek upozorňuje na skutečnost, že je ukrajinská státnost více než 1000 let stará. Koncept Dne ukrajinské státnosti stojí na myšlence spojení Ukrajinců napříč staletími a generacemi.

Den nezávislosti Ukrajiny
24. srpen

Jde o hlavní ukrajinský státní svátek, který byl ustanoven 24. srpna 1991 na počest přijetí zákona o nezávislosti Ukrajiny a jejího oddělení od SSSR. Ukrajinci jej vnímají jako důležitý historický milník, který se obvykle slaví vojenskými přehlídkami, festivaly a koncerty. Lidé nosí tradiční vyšívané košile a svůj oděv doplňují národními symboly včetně ukrajinské vlajky. Největší oslavy se obvykle konají v Kyjevě, hlavním městě Ukrajiny.

Den ukrajinského obránce
14. říjen

Potřeba státního svátku na oslavu obránců Ukrajiny se stala zvláště aktuální po ruské okupaci Krymu a vypuknutí bojů v Doněcké a Luhanské oblasti roku 2014. Proto ukrajinský exprezident Petro Porošenko 14. října 2014 stanovil Den ukrajinského obránce. Zároveň se zrušil někdejší únorový Den obránce vlasti, v sovětských dobách známý též jako Den sovětské armády a námořnictva.