Den svatého Mikuláše

Je to právě den svatého Mikuláše, který v Česku i na Ukrajině zahajuje sezónu zimních svátků. Svatý Mikuláš se narodil ve městě Patara na poloostrově Lykia, tedy na území dnešního Turecka. Byl jediným synem bohatých a hluboce věřících rodičů, kteří však zemřeli dříve, než chlapec dosáhl osmnácti let. Poté, co Mikuláš zdědil jejich jmění, obcházel po nocích chudé domácnosti a nosil jim jídlo, teplé oblečení i hračky. I když dobré skutky konal potají, obyvatelé brzy zjistili, od koho dary pocházejí a na znamení díků pak Mikuláše jmenovali biskupem.

Jak slaví Mikuláše Ukrajinci? Na Ukrajině tento svátek milují především děti. Na ty totiž ráno 19. prosince čeká pod polštářem dárek! Na západní Ukrajině se však tradice mohou trochu lišit. Dárky tam děti často nacházejí v botách, které rodiče předchozí večer umístili na parapet. Pokud byly děti zlobivé, mohou dostat kromě dárků také uhlí, které symbolizuje trest za jejich neposlušnost.

V České republice se Mikuláš slaví 5. prosince. Pokud se toho dne vydáte na večerní procházku, pravděpodobně narazíte na tři postavy v kostýmech: Mikuláše (který celou skupinu řídí), Anděla (který představuje dobro) a čerta (ten zase představuje zlo). Když se tyto tři postavy potkají s dětmi, často se jich – nebo jejich rodičů – ptají, zda byly během celého roku hodné, nebo zlobivé.

Každá postava hraje během této interakce jinou roli. Mikuláš děti nabádá k poslušnosti, čert může zlobivým dětem vyhrožovat, že je unese do pekla, a anděl je zase uklidňuje a brání před čertem. Pokud děti zazpívají písničku nebo zarecitují krátkou básničku, mohou za svůj výkon dostat malou odměnu – třeba sladkosti nebo ovoce. Děti také dostávají drobné dárky a sladkosti od svých rodičů. Většinou je najdou na okně, nebo schované někde v domě. Podobně jako na Ukrajině mohou i české zlobivé děti dostat uhlí nebo syrové brambory.

Vánoce

Kdy slaví Ukrajinci Vánoce? Záleží na jejich náboženském vyznání. Zatímco ortodoxní křesťané slaví 7. ledna, dle starého juliánského kalendáře, katolíci slaví Vánoce podle gregoriánského kalendáře, tedy 25. prosince. Většina Ukrajinců ale slaví v lednu.

Vánoční období začíná 40denním půstem Narození Páně, který má očistit tělo i duši. Během této doby Ukrajinci nejedí například maso, vejce nebo mléčné výrobky. Ryby jsou ale většinou povoleny. Při vánočních oslavách pak Ukrajinci vaří 12 postních jídel. Dle jedné verze odráží toto číslo množství měsíců v kalendářním roce, inspirované může být ale i počtem Ježíšových apoštolů. Tradičním vánočním pokrmem je kutia, kaše z vařené pšenice, máku, medu, vlašských ořechů a rozinek. Většinou ji připravují matky a babičky, okolo Vánoc si ji ale můžete koupit i v supermarketech nebo kavárnách. Kutiu pak na Štědrý den přinášejí kmotřenci svým kmotrům a na oplátku od nich dostávají dárky.

Další důležitou tradicí jsou koledy. Ukrajinské děti na Štědrý den putují od domu k domu a zpívají koledy svým sousedům, za což jsou sladce odměněni. Děti obvykle koledují ve skupinách, v rukách přitom drží hvězdu a na prahy sousedů sypou obilí, čímž přivolávají štědrou úrodu.

Pro Čechy je hlavní událostí zimních svátků Štědrý večer, který připadá na 24. prosince. Po společném dni se rodiny scházejí u štědrovečerní večeře, která obvykle sestává z rybí polévky, kapra a bramborového salátu. Někteří lidé kapra kupují s předstihem, doma jej nechávají plavat v napuštěné vaně a až na Štědrý den rybu zabijí. Proto před supermarkety můžete během svátků běžně vidět velké kádě s kapry.

Při štědrovečerní večeři patří pod každý talíř kapří šupina – ta má všem strávníkům přinést peníze a hojnost. Následně by měla být nošena v peněžence, aby v nadcházejícím roce dál lákala bohatství. Co se týče bramborového salátu, Češi běžně vedou přátelské spory o tom, čí salát je ten nejlepší. Recept každé rodiny se totiž trochu liší.

Dříve se Češi během Štědrého dne postili, nebo jedli jen malá jídla – například kubu, kroupový pokrm s houbami. Dnes lidé na Štědrý den většinou snídají vánočku, sladký pletený chléb s rozinkami, nebo cukroví, drobné sladké pečivo z různých druhů těsta, často plněné rozličnými krémy či zavařeninami.

Po štědrovečerní večeři si rodiny rozbalují dárky pod ozdobeným stromečkem, poslouchají vánoční koledy nebo se dívají na televizi – v období Vánoc totiž televize vysílají oblíbené filmy a pohádky. Češi také rozkrajují jablko, ze kterého věští budoucnost. Pokud v něm najdou hvězdu, příští rok bude šťastný, když se však uvnitř skrývá křížek či dokonce červ, značí to zdravotní problémy a neštěstí. O půlnoci jdou věřící rodiny do kostela na tradiční vánoční mši.

Nový rok

31. prosince ukrajinské rodiny obvykle zdobí vánoční stromky ozdobami i různými hračkami a slavnostní den pak završují společnou večeří. V minulosti Ukrajinci zdobili také Didukh, snop slámy, který měl představovat společného předka i spojení mezi minulými a současnými generacemi. S koncem roku se na ulicích ukrajinských měst objevují vánoční dekorace a stromky. Právě pod nimi se během silvestrovské noci lidé často scházejí, popíjejí a společně slaví. 15 minut před půlnocí pak Ukrajinci poslouchají novoroční projev ukrajinského prezidenta. O půlnoci si něco přejí a doufají, že se jejich tužby v nadcházejícím roce vyplní. Součástí silvestrovských oslav byly donedávna také ohňostroje – ty však vláda zakázala poté, co Rusko zahájilo vojenské operace na východě Ukrajiny po obsazení Krymu v roce 2014.

Nový rok se na Ukrajině může oslavovat hned dvakrát. 13. ledna Ukrajinci tradičně slaví Ščedryj Vechir (Štědrý večer), nebo, jak se lidově říká, svátek Malanka. 14. ledna pak přichází Starý Nový rok, zvaný také den svatého Basila. Na rozdíl od moderního Nového roku je oslava Malanky a dne svatého Basila známá svými lidovými zvyklostmi a bohatou historií.

K Malance neodmyslitelně patří bohatá slavnostní večeře složená ze samých sytých pokrmů: kutii, koláčů, varenyků (knedlíků), klobás a mlyntsů (palačinek). Během Malanky by však Ukrajinci neměli vařit rybu, aby jim neuplavalo štěstí. Krom slavnostní večeře je Malanka spjatá také s mnoha rituály. Dívky během tohoto svátku například věští svůj osud a mladí muži se převlékají za folklórní postavy a zvířata, třeba za Kozu-Malanku. A je to pěkná dřina – některé kostýmy totiž mohou vážit až 100 kilogramů!

Poté přichází takzvané „vedení Malanky“. Kostýmovaní koledníci chodí dům od domu, přejí svým sousedům vše dobré do nového roku a baví je písněmi, tanci a vtipnými scénkami. Děti za sladkosti a drobné peníze zpívají či recitují Ščedrivku – píseň či básničku, skrze kterou přejí všem mnoho štěstí a zdraví. Druhý den před úsvitem se mladí muži, opět oblečení ve folklórních kostýmech, vydávají na křižovatky, aby spálili Didukh. Pak skáčou přes oheň, jenž má očistit jejich duše, které předchozí noci během oslav komunikovaly se zlými mocnostmi. Na svatého Basila Ukrajinci vysévají obilí, čímž lákají prosperitu, štěstí a štědrou úrodu. Chcete zažít ukrajinské oslavy Malanky? Navštivte západní Ukrajinu. Největší oslavy Malanky se konají v Krasnoilsku – vesnici nedaleko rumunských hranic.

V České republice Silvestr značí konec zimních radovánek, mnoho rodin si ale nechává vánoční stromeček až do svátku Tří králů. V minulosti byl 31. prosinec dnem úklidu, protože Češi chtěli začít nový rok s čistým štítem. V dnešní době je Silvestr obvykle dnem velkých oslav. Lidé se setkávají s přáteli, pořádají párty, pozorují (nebo odpalují) ohňostroje a popíjejí. Často si také dávají předsevzetí na nadcházející rok.

Nejznámější pořekadlo praví: „Jak na nový rok, tak po celý rok!“ Češi by se proto 1. ledna měli vyhýbat hádkám, nosit v peněžence spoustu peněz a celý novoroční den co nejlépe využít. Dle tradic by se ale na 1. ledna nemělo uklízet, věšet prádlo ani zametat, abychom si z domu nevymetli štěstí. Novoroční oběd se většinou skládá z čočky, která symbolizuje peníze, smaženého vajíčka, které je znamením nového života, a vepřového masa, protože prase symbolizuje štěstí. Konzumaci ryb, drůbeže nebo králíků se také vyhýbáme – to aby nám štěstí neuteklo, neulétlo nebo neuplavalo!

A jak slavíte svátky vy?