Den obnovy samostatného českého státu
1. leden

Na první den v roce připadá volno rovnou ze dvou důvodů. Kromě toho, že se ve valné většině zemí světa slaví Nový rok, si Češi připomínají také Den obnovy samostatného českého státu. Odkazuje na rozdělení České a Slovenské Federativní Republiky na dvě nezávislé země, ke kterému oficiálně došlo 1. ledna 1993. V tento státní svátek se mimo jiné za přítomnosti novoroční euforie mohou udělovat některá státní vyznamenání.

Velikonoce
Březen nebo duben
V roce 2023: 7. duben až 10. duben

Ne každý významný den má fixně určený termín. Čas konání Velikonoc se rok od roku mění, důležitější roli u nich totiž místo data hrají konkrétní dny v týdnu. Takzvaný Velký pátek v roce 2023 připadá na 7. dubna a Velikonoční pondělí tudíž v České republice oslavíme 10. dubna. K oběma událostem se u nás přistupuje jako ke dnům pracovního klidu. Folklórní i křesťanské zvyky se na Velikonoce liší v různých částech země, patrně všude se ale setkáte se symboly vajíček, zajíčků a pomlázek. Pokud tyto tradice neuznáváte, můžete si užít alespoň prodloužený víkend bez pracovních povinností.

Svátek práce
1. květen

Byl pozdní večer – první máj – večerní máj – byl lásky čas. Známé verše Karla Hynka Máchy se každoročně připomínají během prvního dne pátého měsíce v roce. Svátek zamilovaných, který mnoho Čechů upřednostňuje před populárním Dnem svatého Valentýna, proto někteří tráví na pražském Petříně, kde stojí socha jednoho z nejproslulejších tuzemských básníků. Pracovní volno nicméně 1. května zažíváme díky Svátku práce, který se v republice slaví už od roku 1890. Vznik svátku odkazuje na vypuknutí stávky amerických dělníků v Chicagu.

Den vítězství
8. květen

Vítězství se po celém světě oslavuje v kontextu různých historických bitev či válek. Obyvatelé evropských zemí si pod pojmem Den vítězství jako první vybaví konec druhé světové války na starém kontinentu. V České republice se státní svátek přesunul z 9. na 8. května až roku 1991. Památný okamžik, který změnil dějiny, si tak připomínáme ve stejný den jako Francouzi či Britové.

Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje
5. červenec

Cyril a Metoděj roku 863 přišli na Velkou Moravu, tedy území dnešní České republiky, s cílem šířit náboženství. Slovanští věrozvěsti kromě úspěšného hlásání víry představili nové písmo jménem hlaholice. Jejich mise se připomíná dodnes, třebaže už Česko patří mezi nejvíc ateistické země v Evropě. Namísto historické události tak dnes 5. červenec pro mnohé znamená především příjemné pracovní volno, na které kalendářně navazuje Den upálení mistra Jana Husa.

Den upálení mistra Jana Husa
6. červenec

Kostnice, 1415. Místo a letopočet, které se učí každé české dítě už na základní škole. Šestého července tohoto roku došlo ve městě Kostnice na jihozápadu Německa k upálení českého kazatele a reformátora. Mistr Jan Hus byl náboženský myslitel, římskokatolický kněz a univerzitní učitel. Kvůli progresivním myšlenkám ho katolická církev označila za kacíře a popravila. K Husově odkazu se hlásili husité, ale později i další církve. Nyní na den nechvalně známého upálení v České republice připadá státní svátek.

Den české státnosti
28. září

Třebaže si dnes mnoho lidí spojuje 28. září výhradně s oslavou české státnosti, jeho společenský kontext jde daleko do historie. V tento den slaví svátek Václav po vzoru přemyslovského knížete sv. Václava. Patron Čech a Moravy patří k symbolům české země a zřejmě žádný turista, který zavítá do Prahy, nemůže minout jeho legendární sochu přímo pod Národním muzeem. Václavské náměstí se stalo dějištěm mnoha přelomových událostí. Za první republiky 28. září znamenalo významný den, roku 2000 z něj vzešel státní svátek, který vedle české státnosti připomíná zavraždění sv. Václava.

Den vzniku samostatného československého státu
28. říjen

Málokteré datum si v České republice vydobylo takovou důležitost jako 28. říjen. Roku 1918 totiž oficiálně vznikl samostatný československý stát. Zástupci Národního výboru československého rozhodli například o tom, že půjde o republiku. Prvním československým prezidentem se stal Tomáš Garrigue Masaryk a prvním předsedou vlády Karel Kramář. Nyní se státní svátek připomíná na mnoha ikonických místech napříč zemí v čele s Národním památníkem na Vítkově v Praze. Prezident České republiky 28. října uděluje Státní vyznamenání ve Vladislavském sále Pražského hradu.

Den boje za svobodu a demokracii
17. listopad

Národní třída, Albertov, Václavské náměstí. To jsou jen tři z výčtu míst, která budou navždy spojena se sametovou revolucí. Pád komunistického režimu a návrat demokracie do Československa se už od roku 1989 připomíná prostřednictvím koncertů, výstav, proslovů a dalších kulturních událostí. Iniciativy jako Díky, že můžem vystihují, že svoboda není pro mladé lidi samozřejmostí. Právě 17. listopadu se proto slaví státní svátek, který je Dnem boje za svobodu a demokracii, ale zároveň Mezinárodním dnem studentstva.

Vánoce
24. – 26. prosinec

Vánoční čas se vyznačuje národními zvyky i frontami v obchodech s dárky. Především ale symbolizuje zakončení roku a čas klidu s rodinou. Pracovní volno si Češi mohou užívat především na Štědrý den, který se slaví 24. prosince a týká se ho většina tradic včetně štědrovečerní večeře a předávání dárků pod stromečkem. Boží hod vánoční, tedy 25. prosinec, připomíná Narození Páně a křesťany je považován za hlavní svátek Vánoc. Pracovní volno si můžete vychutnat také 26. prosince na svatého Štěpána.