Že může mít umění pozitivní vliv na mentální zdraví není žádnou novinkou. Hvězdy současného hudebního světa jako Taylor Swift, Kendrick Lamar nebo Adele se v rozhovorech nejednou zmínili o tom, že jim muzika pomohla při vyrovnávání se s úzkostmi či depresí. Ze studií Stanfordské univerzity vyplývá, že může mít hudba s rytmickou melodií pro funkci lidského mozku podobně výrazné účinky jako například meditace. Za výhodu můžeme označit fakt, že je dostupná téměř pro kohokoliv a může tak sloužit jako vhodný nástroj pro potlačení stresu. Jaké konkrétní žánry dokážou podpořit naše fungování?
1) Klasická hudba pro kvalitní relaxaci
Vedle jisté sofistikovanosti a nepopíratelné umělecké hodnoty nabízí klasická hudba mnohem víc. Zejména pomalejší kompozice, které se vyznačují jemností a nižší hlasitostí, dopomáhají ke zpomalení pulsu a tepové frekvence. Poslech něžné tvorby významných skladatelů v čele s Fryderykem Chopinem může v důsledku snížit vysoký krevní tlak a dodat pocit uvolnění. Vědci pro nejefektivnější odpočinek doporučují hudbu se zhruba 60 BPM neboli údery za minutu. Příkladem budiž Claude Debussy a jeho proslulá skladba Clair De Lune, která dosahuje příjemných 65 úderů za minutu.
2) Ambientní hudba pro lepší spánek
Poslech pomalejších melodií pomáhá také se spánkem. Podepisuje se totiž nejen na emočním a psychickém uvolnění, ale například i na relaxaci svalů. Akademici z Univerzity Jižní Kalifornie potvrdili, že může orchestrální či ambientní hudba pomoct s insomnií a zásadně podpořit spánek. Pomoct podle nich zvládne Brahms nebo Bach, jiní autoři zase doporučují bratrské ikony ambientní hudby, kterými jsou Rogera a Briana Eno. Jejich nedávné společné album Mixing Colours zní jako zhudebněný sen, ze kterého se nebudete chtít probudit. Pokud vám ambientní skladby nevyhovují, spánek podpoří například i zvuky deště nebo oceánu.
3) Soundtracky pro vyšší produktivitu
Ačkoliv neexistuje jednoznačná odpověď, výzkumnice z Univerzity v Ulmu naznačily, že se do kapacity pracovní paměti skutečně promítá i poslech muziky. Jinými slovy čím vyšší kapacitu pracovní paměti člověk má, o to lépe se mu učí právě za doprovodu hrající hudby v pozadí. Všichni se lišíme svým vkusem a vyhledáváme jiné formy umění, to stejné platí i pro volbu žánru, který vám evokuje dobrou náladu. Vedle moderní klasické hudby mohou při produktivitě dopomoct i rychlejší melodie, které představují videoherní nebo filmové soundtracky, které svým způsobem kombinují ambient s výpravným epickým rozměrem. Tato kritéria zaručeně splňuje dílo jedinečného skladatele Hanse Zimmera.
4) Jazz pro žádoucí rozptýlení
Ne vždy se potřebujeme soustředit nebo odpočívat v klidu. Zábava nebo rozptýlení můžou v případě mentálního zdraví sehrát obdobnou roli. Někteří lidé relaxují sportem či turistikou, stejný přístup funguje i u obdivovatelů hudby. Ponořit se do komplexních melodií a žasnout nad schopnostmi umělců může poskytnout nejen rozptýlení od všedních starostí, ale také životní vášeň. Ať už preferujete elektronickou, rockovou nebo rapovou produkci, hledat krásu v muzice je povznášející. Zaposlouchat jste se někdy ve svém volném čase například do nahrávek jazzových virtuózů typu Milese Davise?
5) Popové hity pro životní pohodu
Není zapotřebí psychologických rozborů a neurologických studií, abychom věděli, jak fajn je si občas jen tak zazpívat. Broukat si melodii vašeho oblíbeného rádiového hitů nebo z plna hrdla vyřvávat refrén rockové balady pomůže k uvolnění napětí a zdolaní stresu. Zpívat si o samotě nebo v kolektivu svých blízkých může mít pozitivní dopad na životní pohodu. Zpěv totiž potlačuje hormon kortizol, který způsobuje stres. Takže nezbývá než si pustit svůj oblíbený song a připojit se.
